Občas slýchám, že starosta má především nastavovat systém, delegovat úkoly a do jednotlivých problémů příliš nevstupovat. Zní to logicky. Jenže komunální politika není výrobní podnik ani korporace.
Město je živý organismus a řada problémů se nedá vyřešit pouze tím, že je zařadíte do tabulky nebo předáte příslušnému odboru. Zkušenost mě naučila, že osobní aktivita starosty má často větší význam, než si mnozí myslí. V případě území Prahy 1 to platí desetinásobně. Vše zde má intimnější rozměr. Stísněné ulice, mnoho zájmů. Správa takového území není pohodlná výstavba lodi v suchém doku, ale sakra obtížné řešení stavby lodičky uvnitř láhve s úzkým hrdlem.
Když se v některé ulici opakovaně objevují problémy s nočním hlukem, když si obyvatelé stěžují na konkrétní provozovnu nebo když dlouhodobě nefunguje komunikace mezi institucemi, nestačí pouze napsat dopis a čekat na odpověď. Úsměvným případem jsou kontroly nočních podniků v dopoledních hodinách. Pro úředníky je to pracovní doba a v nočním podniku je logicky klid jako v kostele. Vše v pořádku. Problém nenalezen.
Je potřeba osobně jednat. Právě starosta má díky své funkci nepřenositelnou autoritu a legitimitu, kterou běžný občan ani úředník nemá. Když svolá jednání, vyžádá si schůzku nebo přijde problém řešit přímo na místo, vše se začne posouvat mnohem rychleji.
Platí to například u problémových barů a nočních podniků, při jednání s magistrátem, při komunikaci s policií, dopravním podnikem anebo orgány veřejné správy. Mnoho problémů lze vyřešit ještě ve chvíli, kdy teprve vznikají. Rozhodující je místo a čas. Ale pouze tehdy, pokud se k jejich řešení přistoupí aktivně.
Starosta nemá suplovat práci úředníků. Musí jí však rozumět. Stejně tak nemůže osobně řešit každý rozbitý chodník nebo každou stížnost. Musí však znát postupy vedoucí k řešení. Musí být přítomen tam, kde se rozhoduje o kvalitě života obyvatel. Někdo tomu posměšně říká mikromanagement. Já ale tvrdím, že starosta Prahy 1 musí být zároveň i mikromanažer.
Občas mám pocit, že někteří politici si funkci starosty představují jako sérii porad, tiskových zpráv a slavnostních akcí. Přestřihnout pásku, položit věnec, pronést projev a vrátit se do kanceláře. Jenže lidé si nevolí starostu proto, aby reprezentoval. Volí si ho proto, aby se staral. A starat se znamená být mezi lidmi. Znát problémy jednotlivých ulic. Naslouchat obyvatelům. Jednat s institucemi. Hledat řešení dříve, než se z malého problému stane velký. A zejména porozumět důvodům jeho vzniku.
Dobrý starosta proto nesedí za stolem. Dobrý starosta chodí po městě. Protože právě tam se odehrává skutečný život. A právě tam má být jeho místo. A přesně takovým starostou Prahy 1 hodlám být.