Praha 1 nesmí být rukojmím stranických sporů. Chceme, aby se tu dalo normálně žít

Proč vznikla MODRÁ pro jedničku?

Protože Praha 1 nesmí být rukojmím stranických sporů. Když se ukázalo, že za ODS kandidovat nemohu, měl jsem dvě možnosti. Buď říct, že je konec, nebo pokračovat v práci pro Prahu 1. Rozhodl jsem se pro druhou možnost. MODRÁ pro jedničku proto nevznikla jako nějaký projekt proti ODS ani jako snaha vytvořit další politickou značku. Je to kandidátka lidí, kteří chtějí pracovat pro Prahu 1. Navazujeme na program, který jsme pro ODS připravovali. Nedává přece smysl, aby člověk během několika týdnů změnil své názory jen proto, že kandiduje pod jiným názvem. Program zůstává, hodnoty zůstávají. Změnila se cesta, jak jej nabídnout voličům.

Proč právě slovo MODRÁ pro jedničku?

Protože modrá je symbolem hodnot, které nás spojují. Navíc, až do loňska to byla barva politického uskupení, kterého jsem byl 35 let součástí. Praha 1 je pro mě „jednička“ nejen jako městská část, ale jako domov. Žiju tady celý život. Znám její krásná místa, znám lidi, kteří tady žijí, ale znám i její problémy. Těch je bohužel stále víc a víc. Hodně lidí už je odmítlo každý den snášet a odstěhovalo se. Ale mnozí jsme stále ještě vydrželi. A právě pro ty a pro náš společný život na jedničce chci pracovat. Jednička také proto, že chceme jako tým usilovat o její návrat do pozice, kdy opět udávala tempo a nastavovala standardy. Dnes jsou ty časy nenávratně pryč.

Co tedy podle vás Praze 1 dnes nejvíce chybí?

Především aktivita. Mám pocit, že radnice příliš často čeká, až se problém nějak vyřeší sám. Jenže problémy se samy neřeší. Když se neřeší parkování, přibývá nelegálně zaparkovaných aut. Když se neřeší pořádek, přibývá nepořádku. Když se neřeší zásobování, vzniká chaos. Když se neřeší turistický ruch, některé jeho negativní projevy postupně vytlačují normální život. Praha 1 potřebuje radnici, která bude problémy aktivně řešit. Ne jen o nich mluvit.

Po 35 letech jste skončil v ODS. Co se vlastně stalo?

Byl jsem členem ODS od jejího založení v roce 1991. Je to obrovský kus života a mám s ní spojenou spoustu vzpomínek i lidí, kterých si dodnes vážím. Zároveň ale platí, že jsem byl vždycky člověkem, který říkal své názory otevřeně, a to i tehdy, když nebyly příjemné. V posledních týdnech se kolem mě znovu otevřela kauza majetku mého otce, která se poprvé objevila už před patnácti lety. Tehdy bylo legitimní klást otázky, protože šlo o novou věc. Následně ale byly majetkové poměry mého otce i moje opakovaně prověřovány policií, finanční správou a také Finančně analytickým útvarem. Nebyl jsem z ničeho obviněn a žádný státní orgán nezpochybnil zákonnost nabytí tohoto majetku. Proto jsem měl problém s tím, že se po patnácti letech stejný příběh znovu předkládal jako nějaká nová kauza. Navíc byl naprosto účelově nově obohacen nepravdivým spojením s Romanem Janouškem. Vedení ODS se rozhodlo reagovat především na mediální obraz, nikoli na skutečnost, že jsem nebyl vyšetřován ani obviněn. Po několika dnech mi bylo zrušeno členství v ODS. To však přičítám všeobecné nelibosti spojené s mou dlouhodobou kritikou jejího směřování, ústupu od původních hodnot. Za symbolické pro to vše považuji loňské rozhodnutí pro volební kampaň namísto modré použít oranžovou a zelenou barvu.

Proč jste se ale k vysvětlování majetku nepostavil podrobněji?

Protože jsem už jednou podobnou mediální zkušenost zažil. V roce 2011 se o tom psalo celé týdny a otázky tehdy byly legitimní. Následně přišlo skutečné prověřování. Policie, finanční správa i Finančně analytický útvar se tím zabývaly a já i můj otec jsme museli opakovaně dokládat různé skutečnosti. Výsledek byl jednoznačný. Nebyli jsme z ničeho obviněni a nebyla zpochybněna zákonnost nabytí majetku. Proto jsem tentokrát nechtěl znovu vstoupit do nekonečné mediální přestřelky, kde se každé vysvětlení dá vytrhnout z kontextu a použít jako další munice. Odkázal jsem se na zákonná zjištění. Zpětně může někdo říct, že jsem měl mluvit více. Možná ano. Ale kromě výše popsaného si v sobě naše rodina dlouhá desetiletí nese memento z 50. let, kdy byl můj dědeček v politickém procesu odsouzen na deset let vězení, strýc zemřel v uranových dolech a tatínek musel strávit na vojně tři roky u PTP, pak byl následně i pracovně perzekuován. Tahle šílená zkušenost nás dlouhodobě vede k tomu, že dbáme o to, abychom měli splněno vše, co předepisuje zákon, ale zároveň soukromé věci neroztrubujeme na veřejnost. Mé sociální sítě na rozdíl od běžných uživatelů obsahují pouze mé názory na věci veřejné a správy Prahy 1. O našem soukromí ani čárka. Především si ale myslím, že rozhodující mají být fakta a práce institucí, které mají podobné věci ze zákona prověřovat, nikoli titulky nebo politická prohlášení. Nejsem z ničeho obviněn ani nikým vyšetřován. Proto nechápu, proč jsem terčem útoků novinářů či Martina Kupky.

Znamená váš odchod z ODS také změnu vašich politických názorů?

Vůbec ne. A právě proto se naše kandidátka jmenuje MODRÁ pro jedničku. Modrá pro mě není jen barva. Symbolizuje hodnoty, které jsem hájil celých 35 let v ODS – odpovědné hospodaření, svobodu jednotlivce, podporu podnikání, ochranu soukromého vlastnictví, silnou samosprávu a co nejméně zbytečné byrokracie. Především ale přesvědčení, že politika má být o tvrdé práci a výsledcích. Na tom se nic nezměnilo. Změnila se pouze politická platforma, na které tyto hodnoty nabízím voličům.

Neobáváte se, že kandidatura mimo ODS vaše šance oslabí?

Samozřejmě vím, že odchod z ODS a celá kauza část voličů může ovlivnit. Je to zátěž, kterou by bylo pokrytecké popírat. Ale zároveň potkávám spoustu lidí, kteří mi říkají něco úplně jiného. Zajímá je, zdali je někdo ochoten skutečně pracovat pro Prahu 1. Ptají se mě na parkování, pořádek, dopravu, bezpečnost, veřejný prostor nebo školy. A říkají mi, že chtějí starostu, kterého budou skutečně vidět pracovat. Jsou naštvaní na pasivitu radnice. Navíc často slyším a musím s tím souhlasit, že ODS se zásadně odchýlila od hodnot, na kterých vznikla. Dnešní ODS trestá individualitu a úspěch a velebí nemastné, neslané lidi, jejichž hlavní devizou je, že jsou tak nenápadní, že nikomu nevadí. Preference ale ukazují, že voliči po takovém želé netouží.

Vy sám jste býval velmi výrazný a někdy i konfliktní politik. Je to podle vás výhoda, nebo handicap?

Vím, že jsem složitá povaha. Jsem tvrdohlavý, neústupný a někdy konfliktní. Ale zároveň jsem aktivní a pracovitý. A pokud mám na výběr mezi tím být trochu nepohodlný a něco skutečně změnit, nebo být velmi oblíbený a nic neudělat, vyberu si to první.Za ta desetiletí jsem určitě naštval spoustu lidí. Často tím, že jsem se nenechal odbýt. Čtu dokumenty, ptám se, a když mi něco nedává smysl, řeknu to. Možná je to někdy nepříjemné. Ale myslím, že právě tak má fungovat kontrola veřejné moci.

Co vás vlastně žene do další kandidatury? Příští rok vám bude šedesát.

Mohl bych si užívat života. To je pravda. Ale Praha 1 je můj domov. Žiju tady celý život a nedokážu se dívat na to, jak některé problémy postupně rostou a radnice na ně nereaguje. Nechci revoluci. Nechci lidem diktovat jejich životní styl. Chci jen, aby se tady dalo normálně žít. A pokud k tomu můžu přispět svými zkušenostmi, energií a prací, tak mi to za to stojí.

Kdo jsou lidé, kteří s vámi kandidují?

Jsou to lidé, kteří Prahu 1 znají z různých úhlů pohledu. Většina z nich zde i pracuje nebo podniká. Jsou mezi nimi moji dlouholetí kolegové z ODS Praha 1, kteří se rozhodli díky postupům vedení ODS přejít se mnou na MODROU kandidátku, ale také nezávislí kandidáti, odborníci, podnikatelé, lidé z kultury a občanského života. Spojuje nás Praha 1. Ne to, že bychom měli na všechno stejný názor. To by ostatně nebylo ani zdravé. Chci tým lidí, kteří znají Prahu 1 z každodenního života a jsou ochotni za ni převzít odpovědnost.

Jaký je tedy váš hlavní cíl pro příští volební období?

Aby Praha 1 byla místem, kde se dobře žije. To zní možná jednoduše, ale ve skutečnosti to znamená spoustu konkrétní práce. Dostupnější parkování pro rezidenty. Pořádek v ulicích. Více policie a strážníků v terénu. Kvalitní veřejný prostor. Lepší zdravotní péči. Dobré školy a školky. Dostupnější bydlení a služby pro místní. Podporu seniorů, sportu a místních spolků. A především radnici, která bude lidem opravdu sloužit. Chceme být aktivní a užiteční. Nechceme lidi poučovat. Chceme hájit jejich možnost žít podle svého.

Vaše heslo zní, že nechcete lidem diktovat, jak mají žít. Co si pod tím mají obyvatelé představit?

Je to pro mě základní princip. Nechci lidem říkat, jestli mají jezdit autem, chodit pěšky, jezdit na kole nebo používat veřejnou dopravu. Nechci jim říkat, jak mají trávit volný čas nebo jak mají vychovávat děti. Úkolem samosprávy je vytvořit podmínky, aby lidé mohli žít podle svého. To samozřejmě znamená také pravidla. Svoboda jednoho nemůže znamenat omezení svobody druhého. Když někdo dělá v noci hluk, ničí veřejný prostor nebo parkuje tam, kde nemá, nemůže se odvolávat na svou svobodu. Chci proto pravidla, která dávají smysl, a především jejich vymahatelnost.

Proč jste tedy tak tlačil na vyvolání referenda proti koloběžkám?

První bitvu jsem o toto téma svedl v rámci ODS. Tam jsem až po několika jednáních přesvědčil spolu s dalšími členy oblasti členy klubu ODS v zastupitelstvu, že mají na jednání zastupitelstva iniciovat referendum týkající se koloběžek. To referendum, ale mířilo zejména proti ignoraci magistrátu. Vzpomeňte – koloběžky se bez ladu a skladu válely všude. Uživateli až na pár výjimek nebyli obyvatelé Prahy 1. Koloběžky byly zábavnou atrakcí pro nezvedené turisty. K té svobodě. Proto jsme také předložili do referenda dvě otázky – zákaz nebo omezení. Omezení lehce zvítězilo, ale pro zákaz hlasovala potřebná většina. Voliči rozhodli.

Hodně mluvíte o parkování. Proč je to pro vás tak zásadní téma?

Protože parkování je jedním z konkrétních příkladů toho, jak může politika lidem komplikovat každodenní život. Odmítám tezi, že když si obyvatelé Prahy 1 pořídí auto, dělají něco špatně. Chceme, aby zde bydlely rodiny. A ty auto k životu v současné společnosti nezbytně potřebují.  Potřebují-li ho, mají mít možnost ho používat. Úkolem radnice je naopak vytvořit podmínky, aby mohli zaparkovat v blízkosti svého bydliště. A především, je potřeba důsledně vymáhat pravidla. Nedává smysl, aby rezident hledal večer místo k zaparkování a současně kolem něj stála auta, která tam parkují neoprávněně. Proto chceme dostupnější parkování pro rezidenty a hlavně skutečně vymahatelný systém.

Co dalšího chcete v dopravě změnit?

Chceme rozumnou dopravní politiku. Praha 1 není skanzen a její obyvatelé potřebují možnost pohybovat se, obchodníci zásobovat své provozovny. Vadí nám tranzitní doprava, ale stejně tak nám vadí politika, která automaticky předpokládá, že každé parkovací místo je špatně a každý automobilista je problém.Chceme také řešit zásobování. Centrum města bez obchodů, restaurací, řemesel a dalších služeb není živé město. Pokud nastavíme pravidla tak, že se podnikatelé do centra přestanou dostávat, nakonec na to doplatí především obyvatelé.

Praha 1 ale není jen doprava.

Rozhodně ne. Chceme řešit pořádek v ulicích, bezpečnost, kvalitu veřejného prostoru, školy, školky, sport, zdravotní péči, bydlení i podmínky pro místní podnikatele. Například u bezpečnosti jsem přesvědčený, že Praha 1 potřebuje více policistů a strážníků přímo v ulicích. Centrum Prahy je specifické a nestačí říkat, že bezpečnost je věcí někoho jiného. Stejně tak potřebujeme mnohem kvalitnější správu veřejných prostranství. Ulice, chodníky, zeleň, mobiliář, dopravní a bezpečnostní prvky, to všechno musí někdo skutečně řídit a kontrolovat. Na zeleni v ulicích nám záleží. Všimněte si kolik je v ulicích pařezů, kolik uschlých stromů. Neexistuje soustavná péče o zeleň. Proto chceme iniciovat vznik aplikace, která bude veřejnosti sloužit pro možnost kontroly. Tam by měly být dohledatelné základní informace o konkrétním stromě a přehled vynaložené péče. Prostřednictvím této aplikace by také registrovaní uživatelé mohli vznášet podněty ke konkrétnímu stromu.

Zmiňujete ve vašem programu také Nemocnici Na Františku. Proč?

Nemocnice Na Františku má pro Prahu 1 obrovský význam. Nejen ten zdravotnický, ale i ten emocionální. Odmítáme jakékoli pokusy, které by mohly vést k jejímu faktickému oslabení nebo převedení do rukou někoho, kdo bude sledovat především své zájmy. Právě toho jsme totiž opět svědky. Alexandra Udženija jako náměstkyně primátora napsala před pár měsíci bez jakéhokoli mandátu od Rady hlavního města o své vůli dopis, že chce převedení nemocnice právě pod hlavní město. Na Praze 1 jsou lidé, kteří jdou této její podivné aktivitě na ruku. Já mám vážné pochybnosti o tom, jaké jsou skutečné záměry, které za tím stojí. Proto takové snahy odmítám a budu jim stát v cestě. Spolupráce s hlavním městem je v pořádku, ale je třeba si uvědomit, že paní Udženija není hlavní město. To je vůči Praze 1 reprezentováno pouze radou města nebo zastupitelstvem.

A co turistický ruch? Ten přece Praze 1 přináší peníze, tak proč by měli být turisté terčem?

Turisty a návštěvníky Prahy 1 vítáme. Centrum Prahy je atraktivní právě proto, že je výjimečné, a bylo by nesmyslné snažit se turismus odstranit. Ale turistický ruch nesmí znamenat, že obyvatelé mají rezignovat na normální život.Pokud někdo přijede do centra, nají se, jde za kulturou a večer se vrátí do hotelu, je to naprosto v pořádku. Problém začíná tam, kde se z veřejného prostoru stává prostor pro bezbřehou konzumaci alkoholu, drogy, hluk a další problematické chování. Normální podle mě není, když se člověk ráno vydá do práce nebo dítě do školy a musí na ulici obcházet rozbité sklo, zvratky nebo jiné pozůstatky nočního života. A to bohužel v centru Prahy není výjimka, ale spíše smutná každodenní realita. Shrnu-li to. Vřele vítáme kultivované turisty, ale vůči takovým, kteří si spletli destinaci, hodlám postupovat rázně.

Jak chcete řešit krátkodobé pronájmy?

Chceme, aby Praha 1 zůstala místem, kde lidé skutečně bydlí. Pokud se z bytů stávají prakticky hotelové pokoje a v domech se neustále střídají návštěvníci, má to dopad na sousedské vztahy, bezpečnost i dostupnost bydlení. Chceme ale, aby podnikání mělo pravidla a aby platila stejně pro všechny. To je ostatně princip, který chceme prosazovat ve všech oblastech. Podporujeme podnikání, ale podle jasných pravidel. Základním principem musí být ohleduplnost ke svému okolí a k lidem, kteří v domech trvale žijí. Proto jasně říkáme, ubytování v bytech není běžným užíváním bytu. Sousedské vztahy v domě musí být nastaveny ve prospěch trvalých obyvatelů.

S kým jste po volbách připraveni spolupracovat?

Je to komunální politika. Praha 1 je relativně malý rybník a všichni se tady víceméně známe. Já budu rád spolupracovat s každým, komu na Praze 1 skutečně záleží. I s lidmi, se kterými se v některých otázkách názorově liším. Jsem zvyklý své názory hájit a argumentovat. Pokud zjistím, že mám pravdu já, budu ji prosazovat. Pokud budu v menšině, nemám problém ustoupit. Demokracie není o tom, že jeden člověk vždycky prosadí všechno. Praha 1 podle mě potřebuje spojovat síly. Mnohem lépe se pak my z Prahy 1 můžeme postavit tlakům, které vůči Praze 1 přicházejí zvenčí.

Co byste tedy chtěl voličům říct na závěr?

Aby se rozhodovali podle toho, co chtějí pro Prahu 1 a pro svůj život tady. Voliči mají na výběr.Mohou si vybrat pokračování politiky nicnedělání a přehlížení problémů, kterou předvádí stávající vedení radnice. Nebo politiku, která jim bude vnucovat, jak mají žít. Tu představuje Praha 1 sobě, Zelení a Piráti. Anebo se jim bude líbit naše nabídka aktivní, tvrdě pracující a užitečné radnice, která vytvoří podmínky, aby mohli žít podle svého. Mohou si vybrat, jestli chtějí radnici, která bude především hezky mluvit, nebo radnici, která bude tvrdě pracovat. Pokud se rozhodnou pro nás, neznamená to ale, že vylučujeme spolupráci s kýmkoli dalším. Volba pro nás je volbou principu. Jsem přesvědčen, že na všech kandidátkách jsou lidé, kterým na Praze 1 záleží. Já nabízím své zkušenosti, energii, odvahu a chuť pracovat. Společně s týmem MODRÉ pro jedničku nabízíme jasný program a především závazek, že Praha 1 pro nás nebude jen politická funkce. Je to náš domov.A chceme udělat maximum pro to, aby se tady dobře žilo.