Energie jsou v USA či Asii několikanásobně levnější, což je pro konkurenceschopnost českých firem fatální, říká v rozhovoru pro MF DNES viceprezident Hospodářské komory ČR Filip Dvořák.
Lepšímu rozvoji byznysu v Česku nadále stojí v cestě přebujelá regulace, byrokracie i ceny energií. Viceprezident Hospodářské komory ČR Filip Dvořák navíc říká, že podnikat bez dotací v Česku lze a spousta podnikatelů to tak dělá.
Na druhou stranu se najdou tací, kteří dotace berou už skoro jako přirozenou součást podnikání. „Pořád se najde část politické scény, která nechápe, že pokud je u nás elektřina několikanásobně dražší než v USA a v Asii, tak naše firmy nemůžou být konkurenceschopné,“ vysvětluje Filip Dvořák.
Občas se zasním nad tím, že bych v sezoně provozoval stánek s párky v rohlíku. Když jsem si ale zjišťoval, co pro to musím udělat, sen skončil. Následně jsem se ptal kamarádky, která dlouhodobě podobné občerstvení provozuje ve Vídni a vše si prý zařídila rychle. Ne že by tam byrokracii neměli, ale úřady jí vyšly vstříc. Proč to u nás stále neumíme?
Problémů je víc. Od stále příliš zatěžující byrokracie přes problémy s nedostatkem úředníků, kteří tuto agendu řeší, absenci jasných a transparentních pravidel až po stále nefunkční digitalizaci. To jsou konkrétní problémy, které lze shrnout pod zastřešující potíž – nevstřícný přístup k podnikatelům a podnikání. Část politiků bohužel na podnikání kouká skrz prsty, neuvědomují si, že právě podnikatelé tvoří většinu HDP země, platí daně, odvody, nejrůznější poplatky, zaměstnávají lidi a v neposlední řadě tvoří nabídku služeb a produktů, kterou nepochybně využívají i zmínění politici.
Ještě se vrátím k tomu stánku. Žiji v centru Prahy. Chápu, že asi nebudeme prodávat párky na Karlově mostě, ale povolení a podmínky byly na různých místech Prahy 1 diametrálně odlišné. Řešíte jako šéf Hospodářské komory v Praze 1 tohle s úředníky a politiky? Co na to říkají?
Řešíme to permanentně. V posledních měsících třeba v oblasti restauračních zahrádek, které se staly docela smutným symbolem netransparentnosti a nerovného přístupu k podnikatelům. Současný stav je bohužel takový, že pro různé podnikatele ve stejné lokalitě platí velmi odlišná pravidla, zároveň se některým udělují likvidační pokuty, u jiných se v rozporu s pravidly i smlouvami blahosklonně zavírají oči nad pochybeními.
To je smutné.
Snažíme se velmi hlasitě a intenzivně upozorňovat, že takhle to dál nejde. Pokud žijeme v právním státě, musí pro všechny platit stejná a transparentní pravidla. A pokud je město chce určovat, zpřísňovat a vymáhat, na což má právo, musí jít samo příkladem v jejich dodržování. Už před šesti lety jsme přišli s návrhem na digitalizaci povolování záborů pro již zmíněné restaurační zahrádky. Náš návrh podpořila i Rada hlavního města Prahy. Z neznámých důvodů nebylo dosud toto usnesení rady splněno, takže je agenda stále vedena v šanonech a šuplících.
A víte, co mi jeden z úředníků řekl? Že stánků s rychlým občerstvením je ve městě stejně dost. Jak si vysvětlujete ty protipodnikatelské nálady?
Jde o politiku a přístup k životu. Část politiků považuje podnikání za něco škodlivého. Možná v tom hraje roli i závist, ale rozhodně neznalost reality. Tito politici mají pocit, že všichni podnikatelé se topí v penězích a dělají si, co chtějí. Samozřejmě i mezi podnikateli, stejně jako ve všech ostatních skupinách, existují lidé, kteří porušují pravidla, chovají se neeticky či nelegálně. Ale je to jen výsek. Většina z nich jsou slušní, tvrdě pracující lidé, kteří na rozdíl od jiných od státu nic nechtějí, jen férové a transparentní podmínky. Je pro ně naprosto tristní, když jsou svědky toho, že město zcela ignoruje porušování podmínek u sousedního provozovatele, ale oni mají čelit postihům za jakékoli porušení. Pak si logicky kladou otázku, proč právě a pouze oni mají pravidla dodržovat, když jiní nemusejí.
Pojďme na větší měřítko. Česko dříve konkurovalo levnou pracovní silou. Vzhledem k tomu, že u nás zavírá jedna firma za druhou, už to nejspíš nestačí. Můžeme to svést na drahé energie, nedostavěnou logistickou síť, nebo je těch problémů víc?
Drahé energie jsou nepochybně jedním z klíčových problémů. Pokud jsou například v Americe či Asii několikanásobně levnější, je to pro naši konkurenceschopnost fatální. Zároveň si musíme uvědomit, že nejde jen o tzv. energeticky náročné společnosti. O těch se často mluví, ale drahé energie představují problém i pro každou kadeřnici, pekaře či hospodského. Samozřejmě to ale není jediný problém. Existuje jich víc, v řadě segmentů například i nerovnost podmínek, protože některé země si historicky vyjednaly různé výjimky u Evropské unie. Obecně lze ale říci, že nejvíc podnikatelům škodí nepředvídatelné prostředí. Pokud se neustále mění pravidla, výše daní, přibývají nové povinnosti a byrokratická zátěž, tak se plánuje a podniká velmi těžko.
V Německu vláda energie firmám štědře doplácí a stejně se z něj stahují. Často do Polska. Ale slyšel jsem i o případu velké firmy, která šla dobrovolně do Švýcarska, kde jsou přinejmenším náklady na mzdy o dost vyšší.
Německo je bohužel významným viníkem současných vysokých cen energie i u nás, protože zcela chybně vsadilo na kombinaci nestabilních obnovitelných zdrojů a ruského plynu. Zároveň jde ale o bohatou zemi, takže nyní svým firmám pomáhá obřími sumami peněz. Naše země takové finanční možnosti nemá, což odnášejí české firmy. Proto by měl stát dělat maximum, aby byly energie co nejlevnější. Bohužel stále převládá hon za dekarbonizací nad ekonomikou a energetickou bezpečností. Jsem přesvědčen, že by to v současné situaci mělo být přesně naopak. Při transformaci energetiky a průmyslu by se mělo primárně myslet na to, aby nebyla ohrožena cenová dostupnost a veškeré veřejné peníze byly vynakládány maximálně efektivně. Bude jich totiž potřeba obrovská spousta.
No a k dotacím a subvencím. Šéf Nejvyššího kontrolního úřadu na základě analýzy konstatuje, že se u nás tržní ekonomika plíživě mění na dotační ekonomiku. Jinými slovy – bez nich už skoro nelze podnikat, chápu to správně?
Podnikat bez dotací určitě lze a spousta podnikatelů to tak dělá. Bohužel jiní ale dotace berou skoro jako přirozenou součást podnikání. To je pochopitelně naprosto špatně. Dotace mají být udělovány pouze tam, kde je jasný veřejný zájem. Podnikání by ale mělo z podstaty fungovat jako hospodářská soutěž v tržním prostředí. Jakékoli dotace na jedné a regulace na druhé straně trh pokřivují a zvýhodňují některé podnikatele na úkor jiných. Zároveň peníze na dotace nerostou na stromech, vždycky je musíte sebrat někomu jinému.
Další problém jsou dle mého stovky daňových výjimek. Chápu, že si některé firmy či obory dokážou prolobbovat výhody, ale není už jich moc? Místy je to spíš daňové znevýhodnění jedněch na úkor druhých, ne?
To je obecně problém jakéhokoli vstupování politiky do tržního prostředí. Výjimky, dotace, regulace. Někteří politici jsou přesvědčeni, že vědí, jak má svět fungovat. A mají tendence toto své vidění vnucovat ostatním. V poslední době čím dál větší silou. Výsledkem jsou nerovné a neférové podmínky. Hospodářská soutěž přestává fungovat nebo je křivena všelijakými zásahy zvenčí. Téměř vždycky bude přitom probíhat diskuse o tom, zda je to dobře nebo špatně. Proto by takových zásahů mělo být co nejméně.
Co jako Hospodářská komora ČR říkáte na novelu zákona o lobbingu?
V principu je správné, aby se stanovila transparentní pravidla lobbingu. Musí ale být nastavena správně, což nebude jednoduché. Projednávaný návrh nesmyslně zvýhodňuje některé subjekty na úkor jiných a zároveň dává komory zřízené zákonem na roveň jakékoli firmě. To je ale nesmysl, protože jsou zřízeny zákonem, aby hájily zájmy svých sektorů, ať už jde o lékaře, lékárníky, stomatology či další profese. V případě Hospodářské komory ČR jde o zájmy podnikání a podnikatelů. Zcela logicky se tak vyjadřujeme k legislativě, připomínkujeme kroky vlády i zákonodárců. Hájíme zájmy podnikání jako celého segmentu. Komory nemůžou být házeny do stejného pytle s firmami, pro které je lobbování podnikatelským záměrem.
Loni v červnu jsem dělal rozhovor s prezidentem Hospodářské komory ČR Zdeňkem Zajíčkem. Jako vy si stěžoval na byrokracii a regulace, také mi říkal, že vláda s vámi moc nekomunikuje. Zlepšilo se to?
Jak kdy, ale vnímám, že nejen vláda, ale i politici obecně konečně začínají chápat, že naše varování před vysokými cenami energií a problémy energetiky a průmyslu nebyla planá. Situace je v mnoha ohledech opravdu vážná. A je to náš společný problém. Proto není čas, abychom bojovali s vládou či parlamentem, ale musíme spojit síly a snažit se společně problém co nejlépe vyřešit ve prospěch podnikatelů i celého českého hospodářství a státu. Jde totiž opravdu o hodně, o budoucnost naší země.
Také mi říkal, že se hodláte více soustředit na podporu vědy, výzkumu a inovací. Hovořil o větší spolupráci státu, univerzit a soukromých podniků. Kam jste se za rok posunuli?
Právě proto Hospodářská komora ČR spolupořádá konference Česko na křižovatce, kde rekapitulujeme spolu s členy vlády postup v této oblasti. Rozbíhá se řada skvělých projektů. Je ale potřeba pracovat i na celkové změně myšlení a na tom, abychom dokázali všichni více táhnout za jeden provaz.
Zdroj: idnes.cz