Projekt znovuotevření Hlavsovy ulice je pro mě jedním z prvních konkrétních kroků k lepší prostupnosti historického centra Prahy. Vycházel z širší koncepce hledání alternativních tras mezi klíčovými body v centru města.

Při projednávání záměru na revitalizaci okolních ulic jsem narazil na uzavřený průchod mezi Michalskou a Jilskou ulicí. Analýza ukázala, že se jedná o původní propojku, která byla za socializmu znepřístupněna a jejíž část nově procházela soukromým objektem.

Klíčovou výzvou bylo navázání spolupráce s vlastníkem nemovitosti, protože obnovení průchodu nebylo možné bez jeho souhlasu. Následovala série jednání, během nichž bylo nutné hledat rovnováhu mezi veřejným zájmem a soukromými právy.

Výsledkem byla dohoda o zpřístupnění průchodu ve stanoveném režimu. Tím došlo k obnovení historického propojení a zároveň k oživení celé lokality. Podařilo se vrátit stopu historie do aktuálního života.

Projekt ukazuje, že i drobné zásahy do struktury města mohou výrazně zlepšit jeho funkčnost a přívětivost, pokud jsou realizovány s respektem k historii i současným podmínkám.

Za zásadní považuji schopnost dosáhnout dohody se soukromým vlastníkem – v současnosti často vše končí pokrčením ramen a výmluvou, že to nejde, protože majetek nepatří městu.