Energetická bezpečnost

31. 08. 2022

Energetičtí odborníci se shodují, že dokud nebudeme mít dostatek nízkoemisní elektřiny z jádra, nejsme v podmínkách České republiky schopni efektivně nahradit výrobu z fosilních paliv a udržet konkurenceschopnou naší ekonomiku a tedy i životní úroveň. Zdánlivě rychlá a technologicky celkem jednoduchá výstavba OZE v sobě skrývá dva zásadní problémy: Tím prvním je vzhledem k doposud nezvládnuté akumulaci ve velkém měřítku závislost na počasí, druhým pak velmi neefektivní mrhání surovinami a prostředky. Stačí si uvědomit, že např. jedna 100metrová větrná elektrárna (VTE) potřebuje železobetonový základ 16 x 16 m do hloubky nejméně 2 metry. K tomu spotřebuje např. 500 m3 vysoce energeticky náročného betonu a mnoho tun oceli, na jejíž výrobu padne ohromné množství energie. Živostnost VTE na souši se odhaduje maximálně na 20 let, přičemž otřesy poničená betonová základna je dále nepoužitelná. Jadernému bloku s výkonem 1200 MW se vyrovná 400 až 600 takových větrných elektráren. Časová využitelnost VTE v nejlepších českých podmínkách je kolem 20 %, u jaderné elektrárny kolem 85 %. A mnohokrát menší množství betonu, oceli a dalších materiálů potřebných na stavbu jaderného zdroje bude v moderních JE sloužit 4 x déle než u VTE, tedy 80 let. Stejně jako pro VTE i pro FVE platí, že „spotřebují“ obrovskou plochu pro svou produkci, zatímco násobně větší, efektivnější a spolehlivější výroba z jádra je koncentrována na daleko menší ploše.