fbpx

co chci změnit

ČISTOTA A POŘÁDEK V ULICÍCH
Mým cílem je zajistit čisté ulice a náměstí. Místa, kde se bude všem krásně dýchat, bez prachu a nečistot, které způsobují vážné zdravotní problémy.
Klíčovým předpokladem pro efektivní úklid je dobrý stavební stav a rovněž pravidelná údržba. Jakákoliv aktivita na veřejném prostranství logicky ztěžuje úklid a přináší i nepořádek. Proto musí každý, kdo získá nějaký zábor převzít i jasně definovanou odpovědnost za úklid v jeho okolí. Město musí mít nástroj jak úklid vymáhat.

Je důležité, aby byla nastavena funkční metodika úklidu každodenního, ale zejména toho komplexního. Při něm je nezbytné z ulic odstranit vše, co úklidu překáží – auta, odpadkové koše, květináče. Jedině tak lze zajistit, aby byly nečistoty vymeteny opravdu ze všech koutů. Nečistoty musí být co nejdůkladněji odstraněny a na závěr musí kropící vůz s týmem metařů finalizovat úklid, kdy se odstraní i více usazené nečistoty.
Aby vše proběhlo co nejdůkladněji, je nezbytné i logistické zabezpečení od odtahů vozidel přes řízení dopravy v místě úklidu po zabezpečení míst pro efektivní doplňování vody z hydrantů. Pokud nejsou splněny všechny předpoklady, nelze pořádně uklidit a výsledkem jsou hlavně ušmudlané ulice a naštvaní řidiči, kteří zbytečně přeparkovali své automobily.

Chceme-li dosáhnout úspěšného výsledku, musí úklid proběhnout tzv. invazivní metodou. To vyžaduje dokonalou informovanost obyvatel a podnikatelů v dostatečném předstihu, ale rovněž v průběhu úklidu. Klíčová je rychlost informací, musí být snadno zjistitelné, jak úklid postupuje včetně souvisejících omezení. Vše usnadní interaktivní aplikace, umožňující pružnou komunikaci zejména s majiteli vozidel.

SDÍLENÉ UBYTOVÁNÍ
Nestojíme o tzv. „sdílené sousedy“, kteří svým chováním v ulicích ruší noční klid a u nichž rezidenti musí trpět jejich hluk, nepořádek a vandalské chování uvnitř bytových domů. Takoví jsou většinou ti, kteří do Prahy přijíždějí výhradně za účelem nočního života.
Řešení problému má dvě části. První je zachycení digitální stopy, tedy propojení mezi nabízejícím a zájemcem o ubytování. Druhou částí je jednoznačná identifikace prostoru-bytu, který má být ke krátkodobému ubytování nabízen. Pakliže tyto dvě části spojíme v jeden celek, jsem přesvědčen, že stávající problémy, plynoucí zejména z anonymity poskytované digitálními platformami, radikálně poklesnou. Je důležité, aby byly zákonem vymezeny povinnosti a zodpovědnost vlastníka bytu, který se jej rozhodne nabízet ke sdílenému ubytování. Vzhledem k tomu, že do tohoto ekonomického odvětví přinesly revoluci digitální platformy, je nezbytné, aby veřejná správa prostřednictvím digitální agendy vnesla jasný řád do těchto aktivit. Výchozím údajem musí být údaj o vlastníkovi a bytu, který hodlá nabídnout k ubytování. Následně musí být v takové aplikaci zachycena i všechna zprostředkování skrze on-line platformy a údaje o hostech – ubytovaných.
Veřejná správa tak získá úplné informace o všech údajích nezbytných k evidenci a kontrole. Jsme pro trh a podnikání, ale musí se hrát na hřišti s jasnými a férovými pravidly pro všechny.
DIGITÁLNÍ AGENDA
Každodenně se setkáváme zejména ve veřejném prostoru s nějakou aktivitou, která se vymyká očekávanému standardu. Stavební činnost příliš práší, ze záboru něco vytéká, někde je něco složeno, restaurační zahrádka překáží jak ovšem lze snadno ověřit, co je povoleno? Kde zjistit informace. Vzhledem k tomu, že se většinou jedná o dění na veřejném prostranství, tedy nám všem společném prostoru, je právem každého, aby se mohl snadno dozvědět, co a za jakých podmínek je kde dovoleno, kdo je odpovědný a jak dosažitelný. Klíčovým faktorem je dosažitelnost všech informací v režimu 24/7, protože na rozdíl od úřadu nemají naše ulice omezenou provozní dobu. Proto nastavíme takový režim správy dokumentů a jejich dosažitelnosti, aby i v době mimo úřední hodiny byly dokumenty týkající se života v ulicích snadno dostupné. Problémy musí být řešitelné v době, kdy vznikají a přetrvávají, nikoli jen v úředních hodinách.
PARKOVÁNÍ
Každodenní trápení. A každý z nás je navíc denně konfrontován s mnoha nelogičnostmi, které parkování ještě ztěžují. Jsem přesvědčen, že současná rodina s dětmi se těžko bez auta obejde. V posledních letech jen stále mizí další a další možnosti, kde zaparkovat. I proto mizí z Prahy 1 autentičtí obyvatelé. Je to jako s rostlinami, pokud nemají dostatečný přísun vláhy, strádají a mohou i zahynout. Pokud je začneme správně zalévat pookřejí. Stejné je to i s parkováním a bydlením. Pokud nejsou pro bydlící zajištěny logické potřeby a k těm parkování patří, zvolí si pro bydlení pohodlnější místo. Proto se musíme snažit pro obyvatele zajistit maximální komfort. Více možností, kde lze zaparkovat.
Tou nejsnadnější jsou organizační opatření.
Revize nezbytnosti vyznačení zákazu zastavení před vjezdy do domů – logiku mají jen tam, kde jsou v domě používaná parkovací stání.
Dále je to vyznačení míst pro parkování na vozovce – nesprávným zaparkováním mnohde vznikají velké mezery a v součtu by v mnoha ulicích mohlo zaparkovat o několik aut navíc.
Dalším je přístup k parkování motorek. Pro ně by měla být využita hluchá místa, která jsou nezbytná pro rozhled před nepřehlednými místy a kouty vozovek, naopak by jim mělo být zakázáno parkování na místech určených pro automobily. Takto může přibýt mnoho míst pro parkování automobilů a motorky by měly svá místa bezpečně vymezena.
Dalším opatřením může být zřízení parkovací aplikace pro rezidenty. Do té by byl umožněn přístup jen těm, kdo mají uhrazeno parkovací oprávnění. Díky ní by mohli vidět ve svém telefonu, jak jsou zaplněné ulice a kde jsou volná parkovací místa. Snadněji pak nalézt to volné, co nejblíže k domovu.

Samostatnou kapitolou jsou pak stavební řešení. Budování kapacit na vhodných místech., které je dlouhodobé. Je jím stavba podzemních garáží, které musí primárně sloužit rezidentům. Auta se tak dostanou z ulic a bude možné rozšířit chodníky pro pěší. Někdo může namítnout, že centrum Prahy je rezervací UNESCO, ale tím je i centrum Vídně a tam mohou místní snadno zaparkovat v podzemní garáži na hlavním náměstí hned za Svatoštěpánským dómem.

VOŇAVÁ PRAHA
Kvalita veřejného prostoru zásadní měrou ovlivňuje život v okolních domech – kvalitu nájemců, úroveň obchodů a služeb. Je klíčovým faktorem v případě zájmu o rezidenční bydlení. Proto musí být prioritou investiční politiky příprava a koordinovaná realizace projektů zlepšujících stav veřejných prostranství a tím i jejich vnímání všemi uživateli. O potřebě odstranit závadný stav nejlépe napoví kontrola v průběhu deště a bezprostředně po něm – vody nejlépe ukáže, kde jsou problémy – kde neodtéká, kde se tvoří kaluže. Taková místa nelze dobře uklidit.

Ukázkovým příkladem proměny a jejich pozitivních důsledků je výsledek revitalizace Myslíkovy ulice. Dříve špinavá, nevábná a kvůli dlažebním kostkám velmi hlučná ulice sloužící jen jako konečná tramvajové linky a v noci i jako stanoviště prostitutek. Nyní; auta jezdí po tichém asfaltu, chodníky jsou rozšířeny, probíhá zde obousměrný provoz tramvají se vstřícnými zastávkami a stromy jsou vysazeny ve vzhledných kontejnerech. Díky těmto změnám se zcela proměnila skladba obchodů – nové pekárny, restaurace, zahrádky. Lokalita tepe úplně jiným životem než dříve.
Na taková řešení musí být primárně vynakládány finanční prostředky z rozpočtu Prahy 1 – příjemcem takového užitku je široký okruh uživatelů veřejných prostranství.
Samostatnou kapitolou je ambiciózní plán vzkříšení prostoru Václavského náměstí. Náměstí, které zná s jistotou každý Čech. Před mnoha destiletími byl jeho prostor rozdělen prostředním zeleným pásem, tím byl dokonán pocit z pobytu na komfortnější dálnici – dva jízdní pruhy každým směrem odstavný pás…. Mým prvním drobným pokusem o jeho zlidštění byla v roce 1996 výměna všech kandelábrů pouličního osvětlení, které byly totožné s těmi dálničními, za moderní designová světla s důrazem na oddělené osvětlení chodníků. Aby však mohla přijít radikální proměna přišel jsem v roce 2004 s iniciativou na přerod tohoto prostoru. Protože magistrát nehodlal s Václavským náměstím cokoli měnit, přesvědčil jsem zastupitelstvo Prahy 1, aby z rozpočtu Prahy 1 byly uhrazeny přípravné práce a hotový projekt byl předán magistrátu k realizaci. Soutěž obeslaná desítkami kolektivů skončila výběrem do jisté míry konzervativního projektu s vysokou mírou porozumění pro spojení historických daností s moderním řešením. Následovaly roky vyřizování potřebných povolení. Nyní se konečně staví. K mé lítosti s mnoha změnami k horšímu.

Významnou součástí musí být efektivní systém správy veřejných prostranství. Vše, co se zde odehrává, se dotýká širokého okruhu uživatelů veřejného prostoru. Je to systém vyřizování a dozoru nad zábory, přístup k úklidu začínající správně nastavenou organizací, vyvážení košů a dále každodenní a komplexní čištění a úklid. Naše veřejná prostranství musí sloužit místním obyvatelům a obchodníkům a být naší vizitkou pro návštěvníky. Kdokoliv Jedničku navštíví, měl by si říct: „Tady to voní, tady chci bydlet a žít.“

Mé návrhy na řešení problémů, které trápí obyvatele Prahy 1, nemusejí být vždy v souladu se zákony danými limity. Jsem však přesvědčen, že mnou nabízená řešení jsou logická a z pohledu občana správná. Cílem každého zastupitele musí být odstraňování zákonných bariér v zájmu prosazení logického řešení. Zákony by neměly překážet životu.

Chcete vědět jěště něco?